Ráno kolem 8 hodiny vstaname a jdeme do posilky (pokud se nám teda chce nebo zrovna nemáme kocovinu z minulého večera :-D). Po posilce se stojí fronta na koupelnu. Obě naše spolubydlící (Stará a Rozšláplá) totiž zastávají názor, že je lepší si každý den hodinu prát v ruce, vytopit tak půlku koupelny a zdržovat další čtyři lidi, než to jednou týdně hodit do pračky a sušičky. Po boji o koupelnu přichází boj o naši mini kuchyň (zejména teda o lžíce, které jsou u nás nedostatkové zboží). U snídaně se chvíli rozčilujeme a nadáváme, jelikož Rozšláplá po sobě zásadně neuklízí (takže je naprosto normální mít dva dny párek na stole nebo pizzu na balkoně) a v 10 už vyrážíme na své bazény do Pentagon City.
Každý den bysme měly být na bazénu 15 minut předem (nebudeme si nic nalhávat, párkrát to už nevyšlo). Jenomže náš velký bazén trvá vyvacumovat hodinu a půl a tak se musíme rozhodnout, jestli tam pojedeme o hodinu dřív (což nám nikdo nezaplatí) nebo řekneme malému, roztomilému a natěšenému Tylerovi (který většinou chodí hned po otvíračce), že musí počkat.
V týdnu nám na bazén přijde cca 10 lidí, takže fakt pohodička pro dva plavčíky (myslím, že tady přečtu víc knížek než před maturitou). Naopak víkendy jsou docela busy (někdy ani nemáme za celý den čas zkouknout fejsíčko a instagrámek, a to je fakt neštěstí :-D). Vzhledem k tomu, že nemáme na chairu slunečník (a bez toho si tam po pěti minutách přijdete jako kuře na grilu, pozn. mekánik na tom pracuje už dva týdny), jsme sezení na něm vzdaly (pokud to teda není fakt nutný). Navíc jsme o víkendy začaly do bazénu dávat na hraní noodles a beach balls (nevěřili byste, jaký úspěch to má u dospělých), čehož ale později (když začne foukat a my honíme míče okolo bazénu) litujeme. Nedílnou součástí perných víkendů jsou samozřejmě i děti, který strašně rády běhaj po mokré podlaze kolem bazénu a úplně nejvíc milujou klouzání se po zábradlí.
Každou hodinu by se mělo měřit pH a chlor (řídíme se heslem, že za hodinu se to o moc změnit nemůže a tak to většinou slepě opisujeme celé odpoledne), zapsat to do Log Booku a na zalaminovanou tabulku u vchodu, na kterou stejně nikdo nekouká (protože jediný, co je zajímá je teplota vody a tu my bez teploměru fakt nevíme). Navíc je ta chemie v bazénu jako začarovaný kruh. Máte málo chlóru, tak zapnete chlorinator -> jenže tím se vám zvýší pH (má barvu asi jako naše bordel pink povlečení, tzn. je 2x větší než by mělo být) -> napíšete Black Mambě, že potřebujete Muriatic Acid (kyselina na snížení pH) -> ta za dva dny (v tom lepším případě) přiveze jednu krabici (ve který jsou 4 flašky) -> dvě flašky tam hned vylejete -> dva dny se pH i chlor drží v limitu -> a třetí den začne koloběh znova.
 |
| Sada malého chemika |
Jako největší mínus této "práce" jsme zatím shledaly opalování. Je sice super (jak pro koho teda), že můžete být celý den na sluníčku a chytat bronz. Jenže realita je taková, že celý den sedíte na židli nebo na chairu a tak všechny vypadáme jako opatky Mila. Z jedné strany jsme čokoládové krásky a z druhě jako ředitelky vápenky. Navíc si furt musíte dávat pozor, abyste neměli na břiše opálenou píšťalku a popruh od rescue tube. Co se týče našich sexy plavek, spodek vypadá jako pánské slípky a v pase vás rozpůlí ještě víc než silonky (jooo, je to možný). Vrchní část vám přes prsa vykouzlí sexy proužek (takže s výstřihem se celé léto můžete rozloučit) a zezadu pro změnu ještě víc sexy kříž.
Po návratu z práce domů (kdy jste totálně zpocení, protože je venku jako ve skleníku a tak je jedno jestli jedete na kole, busem nebo jdete pešky) začne boj o koupelnu vol. 2. Rychle si uvaříme na další den a pak jsou dvě možnosti.. Buďto si trochu nahodíme fasádu, uděláme ze sebe lidi a razíme na party nebo jdeme brzo spát (skóre je podle našeho party kalendáře 4:3).
Podtrženo sečteno, je to sice trošku stereotyp, ale zatraceně dobrej stereotyp, kterej nás baví a užíváme si ho, jak jen můžeme :))
Žádné komentáře:
Okomentovat