V sobotu 28. 5. se otevřely všechny venkovní bazény a nám začalo lifeguardování. Stále jsme neměly opravená kola a tak se Black Mamba nabídla (no ještě aby nee), že nás odveze svým drakem. Jako vždy ale nestíhala a tak jsme na bazény dorazily těsně před otvíračkou (nikoliv dvě hodiny před, jak bylo na první den nakázáno). Už týden před začátkem sezóny se při uklízení bazénů zjistilo, že u Janinky na bazénu chybí na jednom skimru krytka (což očividně není žádný velký problém a bazén byl otevřen i bez toho). Navíc to, že máme být první den na bazénu dřív asi vážně mělo svůj důvod. Ono totiž vyndat během deseti minut lehátka, slunečníky a vyčistit bazén není žádná sranda (ikdyž má ten bazén jenom 3x2 metrů). V tu chvíli zapomenete, že máte otevřený skimr a první zranění je na světě. Krve jako z vola, celý den na pohotovosti (kde si vás předávaj od jednoho doktora ke druhýmu) a ve výsledku 12 stehů a dvoutýdenní neschopenka. (Pozn. krytka na skimru chyběla ještě dalších 14 dní, než jsme tam Janince přinesly jednu plonkovou z našeho bazénu)
U Káti na bazénu pro změnu nešla několik dní pumpa, takže měla vodu brčálově zelenou. Bazén se zavřel (teda vlastně ani neotevřel) a šla lifeguardovat přes ulici (jestli se tomu tak dá vůbec říkat) místo zraněné Janči
 |
| Tohle fakt není přes ulici |
My s Kájou jsme měly na Crystal Square docela pohodičku. Příjemní lidi, milý personál a málo dětí (snad jsem to teď nezakřikla). Nejhorší bylo, když přišel asi čtyřletý Tyler (teď už náš pravidelný a oblíbený návštěvník) s ambiciózním tatínkem, který ho učil plavat americkým způsobem (aneb hodím tě do vody a ty plav). Nakonec jim ale došlo, že tohle nebude nejspíš nejlepší způsob (nebo si všimli, jak jsme s Kájou byly obě celou dobu on duty a ani nemrkaly) a od té doby nosí rukávky.
 |
| Náš revír |
Žádné komentáře:
Okomentovat