středa 6. července 2016

4th of July


Na Den nezávislosti jsme se strašně těšily (až teda na ty americký vlajky everywhere). Čekaly jsme plnej bazén lidí, grilovačky a večer parádní ohňostroj. Po první hodině v práci jsme se ale s našima iluzema musely rozloučit. Kolem poledne totiž začalo pršet a pršelo celej den. Ze začátku jsme byly statečný a nenechaly jsme se vyhnat (protože venku bylo furt větší teplo než v lobby). Nasáčkovaly jsme se pod slunečník a pustily si filmík (Prisoners, kdyby to někoho zajímalo). V tom nejnapínavějším (kdy jsme ani nedutaly a neřešily, že už nám dávno prší na záda) nám samozřejmě  umřel noťas. Přestěhovaly jsme se do lobby (i když fakt nerady), daly si čokoládku z automatu (musíme managementu domluvit, aby se zpátky vrátili k předchozímu dodavateli, protože tohle se nedá pít), zkoukly jsme v telce Forresta Gumpa (u toho jsme se pěkně prospaly) a v 6 nám (konečně) psala Black Mamba, že můžeme zavřít a jít domů. Den v práci bych teda shrnula takto: 0 lidí, 2 filmy, 3 hodiny spánku (a za to jsme dostaly krásných 63$ :-D)

Protože nás večer čekala dvojitá B-day party a potom ještě house party u Strainera, docela jsme zkrácenou pracovní dobu uvítaly. Doma jsme si na posilnění daly margaritku (teda dvě) a vrhly se do příprav jak sebe, tak i bytu.  B-day party se totiž konala u nás na bytě a my tam neplánovaly být až do konce (abysme si vše ohlídaly), takže jsme schovaly všechny věci lákající potencionální vožraly a doufaly, že to nedopadne jako na poslední vokurkové party u (Z)Merta (která skončila poblitou postelí). Kolem půlnoci (když nás ta srbsko vokurková narozeninová party přestávala bavit) jsme s naší The Wellingtons partou vzali naše zásobičky Corony a vyrazili ke Strainerovi na house party. Jela s náma i Black Mamba (samozřejmě i se svým Big Fat Juicy Ass) a nabídla se, že někoho vezme k sobě do auta a zbytek si zavolá UBERa. Janinka s ní šla pro auto na parkoviště a my jsme šli na ně a UBERa čekat před Wellington. Když už nám mapa ukazovala, že se UBER blíží, volala Janinka, že měly s Mambou bouračku (what the fuck?). Hned jsme tam všichni samozřejmě běželi. Janinka, Mamba i druhý řidič byli naštěstí v pohodě, akorát plechy trochu odřené. Mamba vyjížděla z parkoviště a nedala přednost autu na hlavní, ačkoliv na ní Janinka řvala, že tam jede auto. Navíc to schytala právě Janča do svých dveří (ta holka tady má letos fakt štěstí :-( ). Jo a to auto, které Mamba napálila, byl samozřejmě náš UBER, takže jsme si museli zavolat dalšího (respektivě další dva, když Mamba nikoho vzít nemohla).

oslavenkyně a spolubydlící Milica

Když jsme se u Strainera se všema vítaly, došlo nám, že nemáme ty naše Corony (do háje). A kde byly? No přece v kufru UBERu :-D Číslo už se dohledat nedalo, tak alespoň Kája napsala do jejich formuláře "Zapomněli jste něco v autě?", že jsme tam nechaly dvanáct Coron (bylo nám ale jasný, že se s nima už můžeme rozloučit). K samotný party můžu snad říct jen to, že jsme si to (někdo víc, někdo míň :-D) užili. Druhej den v 11 jsme se s Janinkou probudily ve space pokoji Strainerova syna (zřejmě budoucí astronaut), našly jsme holky (což bylo docela těžký v těch deseti pokojích) a vypadly domů. 

Samozřejmě jsme byly hladný a neměly jsme doma nic, co by nás momentálně uspokojilo (jak je po party normální), tak jsme si objednaly čínu (nejhnusnější čínu ever mimochodem). Nahodily jsme plavky, zaply (zapomenutej Strainerův) repráček a na cikány (s hlasitou hudbou) jsme vyrazily k bazénu (po cestě jsme se ještě teda stavily pro vyprošťovací pivečko a količku na žízeň). Tam za náma dorazil zbytek The Wellingtons a dávali jsme dohromady střípky z předešlého večera. Kolem 4 hodiny jsme dostaly zase hlad, tak jsme spolu s brutálem Verčou vyrazily k Bobině (kam taky jinam) na hambáče s hranolkama. Potom jsme se ještě na chvíli odvalily k bazénu a večer nás čekalo praní (na rozdíl od našich Srbek ale chodíme do laundry). A právě v laundry nastalo velké dilema, když jsme uviděly velký bílý stůl (ideální jako jídelní) Vzít ten stůl nebo nevzít? Nakonec vyhrál rozum (i když by se nám ten stůl fakt dost hodil). Z truchlení nás pak vysvobodila zpráva od Strainera, že k němu UBER přivezl naše zapomenuté Corony (jupíí).


Žádné komentáře:

Okomentovat