Už je to více jak měsíc, co děláme s Kájou big boss na Crystal Square. Za tu dobu jsme si stihly naše návštěvníky zaškatulkovat a ty věrné dokonce i pojmenovat :-)
Pro velký úspěch (jakože fakt) jsme začaly dávat do bazénu noodles i v týdnu. To ovšem moc neuvítal pán Nemámrádžížaly, kterému strašně vaděj při plavání a vyndavá nám je. Žížaly se ale nedaj, takže když trochu víc foukne, všechny nalítaj zpátky do bazénu, což ho rozčílí ještě víc.
Další pravidelnou návštěvnicí je Hydrofobka. Moc milá slečna čokoládové pleti, která se učí plavat. Její styl se sice den ode dne lepší, ale strach z vody má snad čím dám tím větší. Její trénink probíhá asi takto.. Po vstupu do vody přichází pěti minutové rozdýchávání a psychická příprava. Pak následují 3-4 tempíčka a pauzička. Tímhle stylem stihne uplavat 4 bazény za půl hodiny a jde domů. Ale aby to nevyznělo špatně, my jí fandíme a průběžně chválíme za její progress.
Zpříjemněním dne (když nepočítám jídlo :-D) je Hezoun Chris, kterej od tý doby, co si našel holku, už bohužel nechodí tak často (jak bysme chtěly).
O víkend, hned po otvíračce, přichází fitnessák Smaženka. Naskočí na svoje nafukovací lehátko, celej den se otáčí jako slunečnice (akorát už trochu vyzobaná) proti sluníčku a večer sleze.
Večer mezi 7 a 8 hodinou (kdy už jsme natěšený domů a začínáme pomalu balit) přichází Žabák a Plavec. Plavec je asi dvacetiletý sportovec, který chodí rovnou po joggingu ještě na minimálně půl hodiny plavat (blázen). Jeho tempo je vražedné a když vyleze, nemůže popadnout dech (což taky není moc příjemný). Žabák je (dá se říct) opakem Plavce. U schůdků si nasadí malé ploutničky, nahodí svůj žabí styl (kterej se bohužel nedá popsat, to se prostě musí vidět) a plave až do zavíračky. Jeho tempo je ale více než uspávající. Mezitím, co dá Žabák jeden bazén, Plavec už plave třetí.
Co se týče dětí, tak náš roztomilouš Tyler se právě začíná učit plavat (a to jsou teprv nervíky). Syn mekánika se stal naším hlavním osvěžovačem. Jeho sestava skoků do vody je nekonečná. O víkendy nás svou návštěvou vždy (vyloženě) potěší dva korejský buřtíci, který si zřejmě myslej, že když si nasaděj plavecký brýle, tak jim to plavání půjde samo. Ono celkově tady ty děti neumí moc plavat. Základem je mít tričko (asi aby nebyly vidět špíčky), brýle, strčit hlavu pod vodu a plácat rukama alá kraul. Dalším naším oblíbencem je Kečupák (alias zrzavej Cítovák), kterej se do našeho Log Booku zapisuje sám a je přitom naprosto boží. Vůbec nejhorší je ale malej ďábel (kterej naštěstí nechodí tak často). Než se táta zapíše, pokusí se mu třikrát zdrhnout. Než si sundá tričko, pokusí se o to znova alespoň dvakrát. Když jdou okolo bazénu, musí ho držet tak, že mu div neupadne ruka. Ve vodě pak celou dobu řve (zatím jsme ještě nepřišly na to, jestli je to radostí nebo vztekem), a když se pakujou domů, dělá scény, že nikam nejde.
Z personálu známe už celý černý gang recepčních a fešáka managera Johna z pe(n)t housu (kterej se vůbec nejmenuje John a už vůbec to není manager, jak jsme později zjistily). Jedinej, kdo nás asi nemá rád je Discokluk (uklízeč španělské národnosti milující disco), kterej nám nechce doplňovat toaleťák na záchod (jakoby tušil, že si ho chceme krást domů :-D).
Žádné komentáře:
Okomentovat