V úterý ráno nás čekal finální úklid a kolem poledne už jsme vyrážely do Baltimoru na letiště (road trip začíná). Mezipřistání v Charlotte bylo zase docela komické. První moje slova po vylodění z letadla byla "Tak tady je to pěkně hnusný" (asi miliarda lidí a šílenej koberec). To ovšem nebylo to nejsmutnější, jelikož jsme v zápětí zjistily, že máme dvouhodinové zpoždění (to to začíná). Patnáct minut nám trvalo, než jsme se doplazily k našemu gatu (skoro jsem zapomněla, jak je to super, tahat ty těžký příručáky) a tam jsme to rezignovaně zakempily (doufaly jsme, že na celejch těch 5 hodin). Po dvou hodinách jsme se ale zase stěhovaly na jiný gate (samozřejmě na druhou stranu letiště). Jinak perlička z letiště, je to tady jako v Jurskym parku (furt tady jezděj autíčka, který vozej líný lidi a příšerně pípaj).
Druhý čtyřhodinový let celkem utekl (i bez toho jídla, který nám nedaly) a než jsme se nadály, už jsme přistávaly v Las Vegas (letěla s náma i další československá skupinka lifeguardů). Z letiště jsme jely shuttelem rovnou pro auto a do hotelu jsme dorazily po půlnoci (opět jsme měly pokoj jenom pro 2, takže jsme zase musely být strašně nenápadný). Btw kdyby to někoho zajímalo, tak náš hotel se jmenoval Circus Circus (a i tak vypadal). Rychle pro něco k jídlu (mekáč byl prostě nejblíž) a spát (po čtyřech měsících pořádná postel).
Ránko jsme si daly pohodičku (budíček na 10) a královskou (čti americkou) snídani v Denny's. Pak už nás konečně čekal Las Vegas Strip (ta slavná ulice plná hotelů) v krásných 37 stupních. Musim uznat, že je to tady jako v jiném světě. Z Benátek jste za 3 minuty u London Eye, za další 3 minuty v Paříži u Eiffelovky a pak vás vlak z hradu Excalibur odveze až do egyptské pyramidy. Jinak je všude plno exotů, bezdomovců, lehčích holek apod., ale zase tady můžete pít alkohol i na ulici (no konečně). Spolu s McLeaňákama (kteří začínají svůj road trip taky v LV) jsme zašli na horskou dráhu v hotelu (New York) za neskutečnejch $14 (ale tak coo, nebudeme na sobě šetřit). Na konci Stripu (asi hodina a půl cesty) nás už čekal welcome sign. Fronta na fotku byla nekonečná, ale protože jsme chytrý český holky, stouply jsme si ze strany (kde jsme nikomu nepřekážely a zároveň se nedalo říct, že předbíháme) a za 10 minut jsme měly selfíčka hotový. V hotýlku jsme si pak zašly na rychlovku do bazénu (okouknout místní plavčíky, katastrofa) udělat nějaký ty podvodní fotky s GoPro (taky katastrofa). Na večer byly původně velký plány (fontána u Belagio a vyhlídka na noční Vegas), ale díky únavě jsme zvládly sjet jenom dolů do casina, naházet tam dolárky a chudý se vrátit do pokoje.
Žádné komentáře:
Okomentovat