V pátek jsme měly s Kájíkem v práci docela srandu (asi jsme ještě měly nějaký to promile na žíle z naší goodbye party). Trochu jsme se prospaly (je docela příjemný spát za peníze) a večer hurá na další party. Tentokrát to byla BBQ party u Vokurek (a Fffilipa) v Newportu. Nakonec z toho bylo takové příjemné posezení s kytárkou a dobrým jídlem.
Na víkend všichni strašili s tornádem z Floridy. Moc vážně jsme to nebraly, protože američani všechno moc přeháněj (a měly jsme pravdu). Každopádně se slušně ochladilo (že i v mikinkách nám byla ziminka), ale ani to pár lidí od koupání neodradilo (blázni). Večer rychlé přípravy (trocha přemlouvání, protože už je to fakt náročný) a hurá na poslední party v havaj stylu. Jak to jen popsat.. někdo se opil, někdo se nudil, někdo usnul, někdo brečel, někdo se zamiloval... prostě taková ta klasika :-D. Ani místní policie nechyběla.
V neděli večer probíhalo velké balení a úklid apartmánu (nic záživného, i když i u toho jsme se zasmály). Pondělní Labor Day (poslední pracovní den) jsme si hodlaly naplno užít. Žádné zapisování lidí, žádné měření vody... Hned ránko jsme si (konečně) skočily z chairu a zaplavaly si na back boardu (a další takový ty věci, který vás celý léto strašně lákaj, ale nemají se dělat) a pak už jsme si jenom hodily nožky hore a pohoda jahoda. V pozdějších hodinách došlo i na coronku (musely jsme to trochu zapít) a smutnění. Občas na tom bazénu byla sice nuda a odpočítávaly jsme minuty do zavíračky, ale i tak nám to tady přirostlo k srdci. Žabák s malým žabákem, kvůli krerým jsme tady byly fakt až do 8. Černošla Ellinka, která se bála vody a teď už tam i sama skočí. Roztomilouš Tyler, kterej se naučil plavat. Šéfova žena (z Rrrr) s mimčem. Žížalák, kterej nás vždy informoval o počasí.To, jak jsme se každý ráno zasekly s back boardem v chodbě (protože se to tam prostě nedalo vytočit). To, jak jsme to při každém vacumování narvaly tyčí do stromu a do lampy (protože je to tak dlouhý, že se to prostě nedá ovládat). To, jak jsme si pokaždý div neurvaly šlapku u kola o ty dvojitý vchodový dveře (nevim, proč tady nemůže bejt vrátnej :-D). To, jak jsme si na tajňáka chodily podzemním vchodem do bufíku pro večeři. To, jak se někteří nenaučili za celý léto zdravit a zapisovat (tupci). To, jak vtipně jsme lezly na chair (ono to prostě jinak nešlo). To, jak nám tady každej den lítal červeňák a hopsala veveruška. To, jak jsme občas z nudy krmily mravence. To, jak se nám vždycky zamotala tuba do židle (že kdybysme běžely někoho zachraňovat tak s sebou vezmem i tu židli). To, jak se tady občas lidi snažili strašně nenápadně kouřit a pít ze skla (asi jsme úplně blbý). To, jak každá věc měla svoje místo (my víme, jsme hrozný puntičkářky). Ty zážitkový jízdy na kole (kdy jsme se bály o svůj život). No prostě a jednoduše, bude se nám stýskat!
Večer nás čekalo dobalování a douklízení a druhý den už mohl konečně začít náš road trip po západě.
Žádné komentáře:
Okomentovat